identity
Call for papers: ePIC 2013 - The 11th conference on ePortfolio and Identity
Following the rich discussions triggered by the presence of Mozilla Open Badges at ePIC 2012, the 11th ePortfolio and Identity Conference intends to explore further the concept of 'openness' in relation to the themes traditionally addressed by the conference. In particular, as ePortfolio and Open Badges are containers of personal data, what is their place in what some predict as the next big revolution: Open Me — open personal data?
The conference will take place on 8-10 July, 2013
Deadline for abstracts submission: 11 March
Contemporary media (digital, social and mobile) is transforming the landscape of identity, education, employment, culture, technologies and politics. The centralised, top-down, mass media model on which most of our institutions are based is facing assaults from the emerging decentralised, bottom-up, networked, agile social knowledge media. While old power centres are being challenged, new ones are appearing: they are based on the systematic collection, analysis and exploitation of the mass of data produced in our daily life. And we are busily coding our actions and thoughts for Google and Facebook to monetise them. In this context, how can we create the conditions for the emancipation of individuals towards a truly open society?
Authors are invited to address ePortfolio and identity issues in relation to:
- open ePortfolio and open badges
- open identity and open data
- open learning and open educational resources
- open assessment and open accreditation
- open employment and open business
- open architecture and open infrastructure
Key conference questions, in relation to ePortfolio and identity, may include (but are not limited to):
- How to support individual and community learning?
- How to contribute to the identity construction process?
- How to facilitate the recognition and accreditation learning?
- How to support lifelong learning, orientation and employability?
- How to support the acquisition of 21st century skills?
- How to create an ePortfolio architecture and infrastructure?
Deadline for abstracts submission: 11 March
ePIC 2013, the 11th international ePortfolio & Identity Conference
Tracks
Initial Education —ePortfolio from kindergarten to further and higher education
Employability, Organisational and Lifelong Learning —ePortfolio from employees to self-employed and entrepreneurs
Healthcare Education and Practice —ePortfolio from patients to healthcare professionals (special track)
Assessment, Accreditation and Recognition —knowledge, skills and attitudes
Policies —ePortfolio and identity initiatives from a single institution to a whole country
Identity Construction — ePortfolio, social networks, web 2.0
Technologies —ePortfolio platforms, system architectures and standards
Is eLearning quality in the eye of the beholder?
The article reflects the role of stakeholders and experts as well as their composition in review teams, based on the example of epprobate, the international quality label for eLearning courseware.
Some aspects of what we mean by eLearning quality can be captured in a reasonably objective manner (e.g. are learning objectives stated) but most of what we mean by quality (e.g. student engagement) can only be captured through more subjective measures. However, once we start to use subjective measures then the results begin to depend on who is doing the measuring, and, crucially, the results vary depending on the positioning of the reviewers with respect to the courseware.
So an eLearning producer may have one view (and within the company, the coders may have different views from the graphic designers), but the learners and teachers who will use the courseware, the employers who will employ those who have used the course, maybe the company that has commissioned the courseware for its employees, national government agencies and other social agencies may all have different perspectives on what is important in judging the quality of the courseware.
None of these perspectives have a monopoly on truth, and so the new international quality initiative ‘epprobate’ is using an approach that calls on views from a range of perspectives and stakeholders in order to develop its quality reviews.
Mere popularity is no guarantee of quality – one only has to look at the most popular TV programs, newspapers and YouTube videos to be convinced that popularity is not necessarily the same as quality!
On the other hand the traditional approach to quality assurance also has its problems. In education, the traditional approach has been for a small team of educational experts to come to a consensus view as to whether a journal article, a course, a programme of courses or an educational organization meets an established set of criteria. Such experts typically have knowledge of education and the quality evaluation processes and call on content experts if this is appropriate.
Such quality assurance systems have been criticised for being overly controlling, dominated by one particular perspective, and stifling initiative. So these approaches to quality assurance are giving way to quality enhancement approaches, and at the same time much more emphasis has begun to be put on student involvement in the quality process.
However these general quality schemes even in their most recent formulations are not ideally suited to the demands of an educational system subject to rapid change and growth and in particular those demands that arise from the use of eLearning. Many quality schemes for eLearning have been developed but most are somewhat tied to the limiting aspects of traditional quality approaches.
The solution that epprobate is proposing is to carry out reviews from a range of perspectives, in terms of a published set of quality criteria (http://epprobate.com/index.php/en/epprobate-quality-grid), and to involve the courseware producer with a learning community based around this review process. The production by the eLearning courseware producer of a self assessment is a vital part in encouraging the development of eLearning quality through self evaluation. A typical review panel would consist of representatives of the target group for the course, a pedagogical and quality expert, another eLearning courseware producer, a content expert and the eLearning courseware producer. This panel would produce a report examining the courseware in terms of the published criteria, and would award the epprobate label where the courseware was found to be of high quality.
Rather than simply a process of providing a label, the core of the epprobate process is the promotion of a community of peers working together to improve eLearning quality. We will achieve our goal of supporting the development of high quality eLearning courseware through a combination of consulting with a range of perspectives and multiple stakeholders, reviewing against a published set of criteria, producing detailed evaluative reports, and involving eLearning producers within our learning community.
eLearning Papers 28 on Cyber Security and Education published!
Addressing Cyber Security in schools should foster critical digital literacy, such that children can become empowered to make informed decisions about how they choose to use and share information online. eLearning Papers Nº 28 gives answers to questions such as: What constitutes risk when working with digital media? Or where does the potential reside to engage young people in safe Internet use?
The rapidity with which children and young people are gaining access to online, convergent, mobile and networked media is unprecedented in the history of technological innovation. There are two main foci for e–security research that associated with protecting information both strategic and economic and that protecting people particularly the young. While these are overlapping concerns it is the latter that this special issue addresses.
eLearning Papers 28 presents 8 articles arranged in the two sections, In-depth and From the field. The four In-depth articles give a view of the present discussions surrounding how students can be encouraged to engage in safe Internet use. The fourth From the field articles present examples of best practice scenarios.
Click here to read the whole editorial and the 8 articles.
Poučení z programu Bezpečnější internet v Estonsku
Estonské děti, které patří podle demografického hlediska mezi 5 nejlepších v žebříčku EU pokud jde o užívání Internetu, využívají naplno nová ICT řešení, přičemž jsou však vystaveny jejich stinným stránkám (neboli různým on-line hrozbám). S koordinovaným úsilím ke zvýšení veřejné informovanosti o digitální bezpečnosti se v Estonsku začalo poměrně nedávno. Předešlé aktivity byly koordinovány jen minimálně, často na sebe nenavazovaly a spoléhaly se převážně na práci dobrovolníků. V posledních letech se v Estonsku díky programu Bezpečnější Internet podařilo prosadit tolik potřebný koordinovaný přístup.
Naším záměrem je definovat témata, která byla či nebyla řešena v rámci tohoto programu, identifikovat slabé a silné stránky programu, analyzovat jejich dopad a doporučit hlavní cíle pro budoucí fáze. Vyhodnotili jsme obsah (studijní materiály a e-kurzy) vytvořený na základě projektu, dále zkušenosti školitelů a feedback na kurzy. Na základě těchto dat jsme vypracovali doporučení (s využitím stanovisek k projektu, vedení školy, rodičů a vlády) pro další fázi této iniciativy.
Navrhování kolaborativních učebních aktivit v zabezpečených informačních systémech
Výzkumná oblast týkající se aplikací informačních technologií při navrhování aktivit počítačově podporovaného kolaborativního učení (CSCL) generuje vysoce komplexní scénáře, které je třeba zkoumat z různých hledisek. Jedním z nich je posouzení informační bezpečnosti, ale nikoli pouze po technické stránce.
V tomto příspěvku poukazujeme na skutečnost, že současné e-learningové systémy podporující on-line kolaborativní učení nesplňují dostatečně základní požadavky na bezpečnost a tento nedostatek může silně ovlivnit procesy kolaborativního učení. S cílem zmírnit závažnost těchto problémů jsme navrhli koncepci vycházející z modelů Infrastruktury veřejných klíčů (PKI), která nabízí základní bezpečnostní vlastnosti a služby pro on-line kolaborativní učení, jako jsou dostupnost, integrita, identifikace a autentizace, kontrola přístupu, důvěrnost, nepopiratelnost, časové razítkování, procedura auditů a kontrola chyb.
Podpora digitálních imigrantů. On-line vzdělávací kurzy pro učitele o internetové bezpečnosti v Rakousku
Mediální výchova je na rakouských školách mezikurikulárním předmětem, přičemž ale není součástí formálního vzdělávání pedagogů. Učitelé vybavení solidními digitálními kompetencemi jsou mnohem ochotnější diskutovat se svými studenty otázky internetové bezpečnosti v rámci vyučování. Proto posílení těchto dovedností mezi učiteli pomůže dříve nebo později zavést otázky bezpečnosti on-line do hlavního vzdělávacího proudu. Doposud bylo uvedeno do užívání malé množství efektivních e-learningových nástrojů, které by učitelům napomohly obeznámit se se základy internetové bezpečnosti a zařadit toto téma do programu vyučování.
Zkonstatovali jsme, že chceme-li zajistit pro pedagogy kvalitní e-learningový obsah o internetové bezpečnosti, je nejlepší cestou tak učinit ve spolupráci s renomovanými poskytovateli vzdělávacích kurzů pro učitele či webových stránek, které jsou učiteli navštěvovány. Tímto způsobem lze zajistit, aby zdroje pokryly jejich potřeby, jakož i zaručily trvalou udržitelnost znalostní základny. K těmto závěrům se došlo díky rakouské iniciativě Saferinternet.at financované EU a uskutečněné v rámci programu Bezpečnější internet, jehož cílem je internetová bezpečnost, přičemž tato iniciativa vedle dalších aktivit poskytuje vzdělávací kurzy pro učitele na toto téma.
Společné, bezpečné a kritické objevování digitálního světa
V rámci programu Bezpečnější internet zorganizovalo Lotyšsko Den bezpečnějšího internetu, během kterého se sešli rodiče, pedagogové a mladí lidé, aby mohli objevovat bezpečně, co je digitální svět. Podle aktuálních zjištění se dospělo k názoru, že bezpečně znamená kriticky, jelikož dovednosti digitální gramotnosti jsou úzce spojeny se schopností kritického zhodnocení on-line obsahu, což se automaticky vztahuje k osobní bezpečnosti on-line.
Studie uskutečněná roku 2010 v rámci projektu Kids Online ukazuje, že jen 54 % dětí a mladých lidí vypovídá, že umí a skutečně provádí srovnání informací z různých on-line zdrojů dříve, než je přijmou za pravdivé a důvěryhodné. S cílem ověřit toto zjištění se lotyšské Centrum bezpečnějšího internetu spolu s lotyšskou sociální sítí Draugiem.lv rozhodly provést experiment, kde se testovala obezřetnost mladé generace při poskytování osobních údajů. Výsledky upozorňují na nutnost nalézt účinnější opatření, která by oslovila mladé lidi a posílila jejich kritickou digitální gramotnost.
Jsou školy náležitě připraveny ke zvládnutí on-line bezpečnosti nejen v rámci kurikula, ale i jinde?
Tento článek se věnuje zkoumání dat získaných ve více než 1 000 školách ve Spojeném království ohledně jejich politiky a postupů uplatňovaných v oblasti bezpečnosti on-line. Srovnáváním výsledků s daty obdrženými v minulém roce zkoumáme současný stav praxe uplatňované na školách ve Spojeném království a analyzujeme pokrok za uplynulé 12měsíční období.
Z této analýzy jasně vyplývá, že jednotlivé aspekty, které využívají technologické intervence (např. filtrování) a rozvíjení příslušné politiky, dosahují obecně lepších výsledků než ty, které vyžadují dlouhodobě nákladné investice (např. školení) či zapojení celé školy (např. výchova rodičů nebo povědomí komunity). Monitorování a reportování též nefunguje dobře. Za povšimnutí stojí skutečnost, že dokonce s téměř dvojnásobným počtem zúčastněných školských zařízení zůstávají nejsilnější i nejslabší zkoumané aspekty téměř konstantní za období roku 2010 a 2011, či jen s velmi mírným zlepšením.
Analytický nástroj používaný na shromažďování těchto dat je nyní využíván v pilotních projektech ve Spojeném království a Austrálii. Jakmile se plně uplatní v těchto regionech, bude poprvé k dispozici analýza performance v mezinárodním měřítku. To s sebou na mezinárodní úrovni přináší několik zajímavých příležitostí k poznání, jakým způsobem se školy zasazují o bezpečnost na internetu a zajišťují ochranu svých žáků, učitelů a široké komunity.
Zkušenosti dětí se sexuálním obtěžováním a sexuálním zneužíváním na Internetu
Průzkum uskutečněný organizací Save the Children a členy Helsinské dohlížecí virtuální komunity nám odhaluje převažující tendence v sexuálním zneužívání finských dětí na internetu. Anonymní anketa byla provedena roku 2011 ve čtyřech různých on-line komunitách. Zpráva prezentuje výsledky týkající se respondentů ve věku do 16 let (62 % dívek, 38 % chlapců), což představuje 54 % (2 283) všech respondentů.
Anketa se soustředila na on-line interakce, kdy komunikujícím partnerem byla dospělá osoba nebo někdo evidentně starší. 33 % dotázaných dětí obdrželo od dospělé osoby nebo někoho evidentně staršího zprávy, fotografie nebo videozáznamy se sexuálním podtextem, vnímané jako obtěžování; 24 % navázalo diskusi sexuální povahy a 20 % mělo sexuální kontakt přes webkameru s dospělou osobou nebo někým evidentně starším. 11 % se před webkamerou objevilo spoře oblečených nebo zcela nahých. Vezmeme-li v úvahu restrikce týkající se on-line průzkumů, výsledky jsou důvodem pro skutečné znepokojení. Sexuální zneužívání dětí na Internetu – ať už je nebo není vnímáno jako obtěžování – se stává problémem s dalekosáhlým dopadem vyžadujícím rozhodné intervence v zájmu posílení zákona a akce na ochranu dětí.